Věci, které nikdo nechce 1.

Nintendo DS

          Nintendo DS je pochybná a šitská herní konsole. Byla uvedena na přelomu let 2004 a 2005, takže v dnešní době je notně zastaralá. V roce 2006 byla uvedena re-designovaná verze DS Lite, která je úplně stejná, akorát je dražší a pilkou na železo byly odřezány zbytečné kusy plastu. Tato konsole má dva displeje. Na ten dolní displej lze i chmatat, což může způsobit rakovinu (!) konečků prstů, případně nehtů. Konsole se stává častým terčem posměchu pro svoji komickou pouťovou grafiku a zvuky jak z casina. S výdrží baterie to je též velmi slabé, Nintendo vydrží jen 6-8 hodin. Název vznikl ze zkratky pro Dual Screen (dvě obrazovky). Během vývoje se konsole jmenovala Project Nitro (!).
          

           Zajímavě pitomý je na Nintendu DS už výběr barvy. Jednotlivé barvy mají idiotské rádobypoetické názvy jako Graphite Black, Pure White, Turquoise Blue, ale i Mystic Pink, Candy Pink a Cosmic Blue. V Japonsku a USA můžete mít všecky barvy, ale v Evropě lze některé dostat pouze v balíku s pochybnou hrou s divným názvem Nintendogs (!), která může být dobrá jedině v případě, že navazuje na příběh filmu Reservoir Dogs od Quentina Tarantina. 

          
          Vtipný je také výčet klíčových her pro DS: Electroplankton, Mario, Tetris, Pokémon, Big Brain Academy(!), Sonic a perla jménem Osu! Tatakae! Ouendan. Všechny tyto hry jsou vhodné pro děti asi do 3 let, ale někteří toto doporučení naprosto dementují a obtěžují tak své okolí. 

         

          Na závěr poznamenáváme, že Nintendo DS je krám a herka. Jestli chcete konsoli, kupte si Play Station Portábl. Jestli jste normální, tak si kupte knihovnu a začněte shromažďovat papírové výlisky. Jestli jste hračička a exhibicionista, kupte si Amazon Kindle. 


          A na úplný závěr ještě odkaz na video, které celý tento článek shrnuje do 15 vteřin: http://www.youtube.com/watch?v=s8yJ6GOytm0